Živelné pohromy

Karlovy Vary byly v minulosti často postihovány pohromami ze dvou protikladných živlů - trpěly povodněmi a požáry. Největší karlovarské povodně byly v letech 1582, 1821 a 1890, největší požáry zničily vřídelní město v letech 1604 a 1759.

Tragický byl požár, jenž vzplanul dne 13. srpna 1604. Tehdy mělo město celkem 102 domů, při požáru jich shořelo 99, takže zbyla jen 3 stavení. Je velice kuriózní, že požár a zkázu Karlových Varů způsobilo horké máslo. Požár vypukl v domě Merkur na Tržišti, který stával na místě dnešního secesního domu Zawojski a patřil vdově Apolonii Rubendunstové. Její tři dcery měly v onen "černý pátek" za úkol rozpustit hroudy másla ve velkém hrnci na otevřeném ohni kamen. Děvčata však na tavené máslo nedávala pozor, protože se dívala z oken dolů na Tržiště, kde ostrostřelci nacvičovali pochod. Vroucí máslo vzkypělo, přeteklo a v kuchyni začalo hořet. Marná byla snaha dívek oheň uhasit, za chvíli stál celý dům v plamenech. Naneštěstí vanul silný vítr, který rozfoukal ze střechy hořící šindele na další domy. Hasící práce měly pro enormní sílu a rychlost požáru minimální efekt, jednak proto, že velká část obyvatel pracovala mimo domy na polích a lukách a k požáru přispěchala se zpožděním, jednak pro akutní nedostatek hasebního nářadí. To bylo uloženo v Zámecké věži, jež byla jednou z prvních budov, které vyhořely. Požár začal dopoledne v 10 hodin a trval pouhé 3 hodiny, tj. do 13 hodin. O síle požáru svědčí fakt, že mnohé ohořelé karlovarské písemnosti byly později nalezeny až v oblasti dnešní Kyselky, tedy 12 až 15 km východně od vyhořelého města. Pozdně gotické a renesanční Karlovy Vary, jejichž obyvatelé byli požárem totálně ožebračeni, roku 1604 doslova zanikly a musely být klopotně znovu budovány mnoho let. Požár paradoxně uspíšil vznik barokních Karlových Varů, jež byly mnohem výstavnější než město předchozí. Vdova Rubendunstová byla se svými dcerami za trest z města na věčné časy vykázána, což bylo ovšem pro zbídačelé obyvatelstvo vřídelního města jen chabou satisfakcí. Za zmínku stojí ještě jeden požár z roku 1759, při kterém vyhořel přes dvacet let starý barokní kostel sv. Máří Magdalény.

Poslední velkou vodní katastrofou v Karlových Varech byla obrovská povodeň dne 24. listopadu 1890. Po dlouhotrvajících silných lijácích se říčka Teplá extrémně rozvodnila a velká přílivová vlna onoho dne napáchala ve městě miliónové škody. Při dramatických záchranných pracích tehdy dostal karlovarský starosta JUDr. Eduard Knoll infarkt a zemřel. Aby se podobná pohroma už nemohla nikdy opakovat, byla v letech 1932 – 1936 na říčce Teplé v Březové vybudována údolní přehrada. Rozsahem škod nejhorší katastrofou pro lázně velký požár v nešťastný pátek roku 1604, kdy byla zničena dosavadní gotická a renesanční výstavba města.