Město básníků a spisovatelů

Světové lázně Karlovy Vary inspirovaly tvorbu četných básníků a spisovatelů. Mnozí přijeli k Vřídlu jako lázeňští hosté.

Nejstarší básnickou reflexí Karlových Varů je oslavná latinská óda In Thermas Caroli Quarti evropského humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic (1461? – 1510), pána na hradě Hasištejně u Kadaně. Osmnáctiveršová óda, napsaná kolem roku 1500, je chválou Vřídla, nejslavnějšího karlovarského pramene. Kultovní osobností karlovarské literární tradice je německý básník Johann Wolfgang von Goethe (1749 – 1832). Goethe navštívil vřídelní město celkem třináctkrát v časovém rozmezí let 1785 – 1823, z toho devětkrát pobýval v domě U tří mouřenínů. Celkem strávil v Karlových Varech více než tři roky svého života. Mnohá Goethova literární díla vznikla v Karlových Varech. Vary miloval a zvažoval se zde trvale usadit. V Karlových Varech pobýval také německý básník a dramatik Theodor Körner (1791 – 1813). Při svých lázeňských pobytech napsal o Karlových Varech 23 básní, jež zařadil do cyklu Vzpomínky na Karlovy Vary. Kromě toho složil obdivnou báseň na staré duby v zámeckém parku v Dalovicích. Největší dub dodnes nese básníkovo jméno. Roku 1791 se v Karlových Varech léčil německý dramatik Friedrich Schiller (1759 – 1805). Do města zavítal roku 1785 i Giacomo Casanova (1725 – 1798), benátský rodák, literát a známý svůdník žen, který konec života strávil na duchcovském zámku v severních Čechách.

O Karlových Varech psal v 19. století i významný francouzský politik, spisovatel a historik René Chateaubriand (1768-1848), jenž významně ovlivnil evropskou romantickou literaturu. Karlovy Vary a Čechy navštívil roku l833. Lázeňskému městu věnoval esej ve svých Posmrtných pamětech. Ruský spisovatel a dramatik Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809 – 1852), tvůrce komedie Revizor a románu Mrtvé duše, se v Karlových Varech léčil v letech 1845 a 1846. Během léčby napsal Gogol 6 obšírných dopisů, z nichž se dozvídáme o jeho zdravotních potížích a literární tvorbě. Ruský spisovatel Ivan Sergejevič Turgeněv (1818 – 1883) se v Karlových Varech léčil dvakrát v letech 1874 a 1875. Bydlel v domě Anglický král, kde se věnoval psaní povídek. Rakouský spisovatel, malíř a pedagog Adalbert Stifter (1805 – 1868) patří k nejvýznamnějším představitelům německé literatury inspirované Čechami. Karlovy Vary navštívil třikrát v letech 1865, 1866 a 1867. Během lázeňských pobytů pracoval mj. na svém románu Vítek. Do Karlových Varů jezdil na léčení také německý spisovatel a novinář Theodor Fontane (1819 – 1898). V roce 1893 napsal o Karlových Varech řadu brilantních fejetonů. Karel Čapek (1890 – 1938), jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů a novinářů 20. století, navštívil Karlovy Vary v letech 1932 – 1935 celkem čtyřikrát. V lázních pracoval na svých románech Povětroň a Válka s mloky. Krajina kolem Karlových Varů inspirovala Čapka k několika fejetonům, nejznámějším z nich je fejeton Krušné hory.