Významní hosté

Karlovy Vary se mohou pyšnit mimořádně bohatou kulturní tradicí. Ta je dána především staletou lázeňskou návštěvností vřídelního města. Každý návštěvník, nejen ten slavný, byl a je pro Karlovy Vary přínosem a cenným dobrozdáním.

Lázeňská společnost scházející se v Karlových Varech měla již od počátku l8. století mezinárodní charakter. Vedle aristokracie se u Vřídla ráda ukazovala i evropská kulturní a politická elita. Návštěvy vynikajících osobností jsou tradičním specifikem Karlových Varů a výrazně poznamenaly a obohatily dějiny města. Zvláštní oblibu si Karlovy Vary získaly mezi tvůrčími duchy z oborů hudby, vědy, literatury a poezie. Pokud bychom sestavili pomyslnou „hitparádu“ slavných hostů Karlových Varů podle stupně jejich popularity u Vřídla, pak by na jejím prvním místě bezkonkurenčně kraloval německý básník Johann Wolfgang von Goethe (1749 - 1832), na místě druhém by se pak umístil ruský car Petr Veliký (1672 - 1725). Oba muži se do kulturní historie Karlových Varů zapsali zlatým písmem. Jejich památku v nejslavnějších českých lázních připomínají desítky pamětních desek, pomníků, knih, historek a legend. Jedna z legend o Petru Velikém praví, jak předvedl své jezdecké umění tím, že vyjel na neosedlaném selském koni na strmý skalní vrchol Jeleního skoku, který dodnes nese název Petrova výšina. Dále se traduje, že celý den pomáhal zedníkům při stavbě domu U páva, ze slonoviny zhotovil bohatě zdobenou tabatěrku, ze dřeva vysoustružil nohy k tříhrannému karetnímu stolku a coby vynikající střelec vyhrál soutěž místních ostrostřelců ve střelbě do terče. Karetní stolek a terče jsou k vidění v karlovarském muzeu. Nejslavnější hosté Karlových Varů do roku l9l4 jsou zachyceni na dvou rozměrných obrazech regionálního malíře Wilhelma Schneidera (1864 - 1935). Originály se nacházejí v budově Lázní I. (Císařských lázní). Vedle desítek dalších osobností na nich najdete např. i hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena (1770 – 1827) a rakouskou císařovnu Alžbětu (1837 – 1898), zvanou Sissi.

Slavní návštěvníci jsou šlehačkou na vrcholu karlovarského dortu. Lesk velikánů vždy ozařuje pověst lázní. Tu však nevytvářejí jen populární osobnosti, důležitou roli hraje i národnostní složení lázeňských hostů. Povšimněme si, jaké národní klientely jsou kromě Čechů pro Karlovy Vary příznačné.

Již v 18. a 19. století se jako klasičtí zahraniční hosté Karlových Varů prosadili Rusové a Němci. Město má očividně něco, co tyto dva národy neodolatelně přitahuje. Zdá se, že Rusům a jejich sklonu k zádumčivosti v Karlových Varech vyhovuje mlžný opar melancholie. Rusové milují karlovarské prameny, dokážou je sledovat a obdivovat celé hodiny. A také zde s úctou putují po stopách cara Petra Velikého. Němce kromě geografické blízkosti, relativně nízkým cenám a Goethovým vzpomínkám na Vřídlo vždy přitahovala zdejší příjemná směs česko-bavorské jadrnosti a vídeňské šlehačkové poetiky. Ona těžko definovatelná „vídeňskost„ byla a je v Karlových Varech nesmírně živá jako staletý produkt provídeňské loajality vřídelního města. Ta se odrazila v architektuře, manýrách a dokonce i v německém lidovém dialektu Karlovaráků. Atmosféru Karlových Varů v 19. století ovlivnila česká pohostinnost, ale také židovský humor a německá píle a puntičkářství. Již tajný rada Goethe se cítil být na geograficky malém území západočeských lázní bytostně oslovený duchem dvou zde se prolínajících a navzájem se doplňujících etnických kultur, totiž české a německé ve smyslu „böhmisch". Výmarský všeuměl je autorem skvostného a dodnes aktuálního citátu „Karlovy Vary jsou šachovnicí Evropy“.