Devatenácté století

V polovině 14. století byly založeny Karlovy Vary, v roce 1793 Františkovy Lázně (původně Ves císaře Františka) a v roce 1818 Mariánské Lázně. Tak vznikl západočeský lázeňský trojúhelník. Františkovy Lázně byly pojmenovány na počest tehdejšího císaře Františka I. (1768-1835), který podpořil myšlenku založení těchto lázní u dříve objeveného pramene Slatinná kyselka. Pramen byl později přejmenován na Františkův pramen. V roce 1865 byly lázně povýšeny na město.

V roce 1818 získala osada Mariánské Lázně, která vznikla u léčivých minerálních pramenů, statut lázeňského místa. Lázně byly pojmenovány podle obrázku panny Marie. Ten podle pověsti pověsil na nejbližší strom u pramene uzdravený a vděčný voják jako poděkování za vyléčení. V roce 1865 byly lázně povýšeny na město, ve stejném roce jako Františkovy Lázně. Na počátku 19. století císař František I. nařídil odtržení Chebu od řezenského biskupství a jeho připojení k pražské arcidiecézi. Devatenácté století se neslo nejen ve znamení industriálního rozvoje, obecné prosperity a doby největší hojnosti v lázeňských městech, ale i vzestupu nacionalismu německého a českého. Po roce 1865 se začaly utvářet na Karlovarsku malé komunity Čechů, v Karlových Varech vznikla r. 1881 Slovanská beseda, jež pořádala osvětové a zábavné akce, ale také sdružovala slovanské návštěvníky lázní a usilovala o zrovnoprávnění slovanského živlu v Karlových Varech. Již od svého vzniku čelila útokům nacionalistických německých kruhů. Po prosincové ústavě z roku 1867, kdy došlo mimo jiné k deklaraci svobod vyznání, osobní, stěhování, zaměstnání, rovnosti všech občanů před zákonem apod., byl zrušen zákaz pobytu Židů v Karlových Varech, kteří se zde začali usazovat. Židovská obec byla v Karlových Varech založena roku 1869. Roku 1877 se otevřela synagoga, jež stávala do roku 1938 na místě dnešního hotelu Bristol. Vedle Němců se ve městech ve větší míře začali objevovat i Židé a Češi. Tehdy zanikaly vesnické židovské komunity, synagogy i hřbitovy. Karlovy Vary i další lázně se stávaly kosmopolitními městy, i když poněkud provinčního charakteru. Rozvoj svobod vedl ke vzniku mnoha spolků – veteránských, dobrovolných hasičů, střeleckých, pěveckých, tělovýchovných a mnohých jiných. V souvislosti s industrializací se aktivovali dělníci, nejprve v odborech, později v rámci sociální demokracie. Vzhledem k získaným právům a svobodám docházelo od konce 19. století ke stávkám nespokojených dělníků.